Dětství není jen tak 2.vydání

Dagmar Benešová

Cena knihy je 380 Kč, poštovné a balné po ČR je již v ceně.

O knize

Dětství není jen tak D. Benešové nás vrací do školních lavic naštěstí už minulého režimu (v období od konce padesátých let do roku 1968). A dělá to s humorem, nostalgií, ale i připomínkou různých tu menších, tu větších tragédií a traumat, ale i veselých příhod, jež provázejí vývoj člověka od útlého dětství po práh dospělosti. Autorka postupně otevírá desítky šuplíků své neskutečně bohaté paměti a v každém nachází spoustu zajímavých, radostných i žalostných momentů, jež dokáže ozvláštnit svým inteligentním a čtivým literárním zpracováním. Barvité dětské zážitky domýšlí z pozice dospělé osoby, aniž by je zbavila kouzla dětského pohledu na svět. Čtenářům tak nabízí příběh z rodu Bylo nás pět Karla Poláčka, Študáků a kantorů Jaroslava Žáka a především Hrdého Budžese Ireny Douskové.

Ukázka z knihy

Protože se má sestra narodila dva dny před Štědrým dnem, trávili jsme s tátou Vánoce u babičky Marie a dědy Karla. U nich v domě s nimi žil jejich starší syn Kamil se svou ženou Matyldou a dvěma syny. Báječně jsem si tam s bratránky vyhrála. Chodili jsme bruslit na rybník, koulovali se na dvorku a hráli karty. A navíc měli psa! Byl to krémový nevyzpytatelný voříšek s dlouhou srstí, jehož věčně vyplazený růžovoučký jazyk mě fascinoval. Bylo to pro mě báječné nové dobrodružství běhat venku se psem v patách, hladit ho po dlouhých chlupech a důležitě vykřikovat povely, které beztak neposlouchal.
Štědrý večer, režírovaný přísnou tetou Matyldou v duchu okázalých křesťanských tradic, byl pro mě podobně fascinujícím zážitkem jako návštěva zoologické zahrady. S vykulenýma očima jsem sledovala, jak se strýc s tetou a bratránky před večeří modlí. Babička a táta je pozorovali s nadhledem a děda na mě přes stůl šibalsky mrkal. Dárky pod stromečkem si nehledal každý sám, jako u nás doma, ale starší bratránek, který už uměl číst, je rozdával ostatním. To mě moc nebavilo. Bylo to, jako kdybych měla ke stromku zakázaný přístup. A zákazy, ty mi byly vždycky proti srsti. Na své rozladění jsem však rychle zapomněla, když mi bratránek přivezl zpod stromečku zelený proutěný kočárek s velkou pannou.
Mým pobožným bratránkům ale víra nezabránila v tom, aby mě naučili hrát mariáš. Potřebovali totiž třetího do hry, a tak vzali zavděk i pětiletou sestřenkou. Děda Karel si je v rámci ideologického pnutí v rodině dobíral, že karty jsou čertovy obrázky a že by o jejich hříchu mohl za jistých okolností informovat jejich matinku. Před tetou Matyldou se toho vůbec spoustu tajilo.
Všichni v tátově rodině měli modré oči, jenom já jsem tam byla výjimkou. Když jsem si posteskla dědovi Karlovi, že nemám tu správnou princeznovskou barvu očí, nehnul brvou a vysvětlil mi, v čem to vězí: „To je tím, že si oči pořádně nemyješ, a tak je máš špinavé. Když si je pořádně vydrhneš mýdlem, špína zmizí a budeš mít oči modré jako já.“ Blbečkovsky jsem mu nalítla a oči řádně namydlila. Mýdlo štípalo a pálilo, ale kýžený efekt se nedostavil. Místo toho jsem měla oči rudé jako angorák. A pak věřte dospělým.

Informace o knize

Autor: Dagmar Benešová
Počet stran: 244
Vazba: A5, měkká lepená PUR
ISBN: 978-80-7550-153-0
Rok vydání: 2023