Pěší pouť do Santiaga de Compostela

Jakub Neumann

Cena knihy je 350 Kč, poštovné a balné po ČR je již v ceně.

O knize

Vydat se na pěší pouť do Santiaga de Compostela je dnes – dalo by se říct – módní záležitost. Pro autora těchto Zápisků, přesněji ilustrovaného deníku z cesty, však toto putování ze španělského města Santanderu ke hrobu svatého Jakuba Staršího bylo zároveň prověrkou vzájemného vztahu s partnerkou, který přes všechny svízele provázející mnohadenní putování byl nakonec stvrzen sňatkem.
Několikasetkilometrová cesta nevede jenom zalidněnou krajinou a dostat se každý den včas do poutnického útulku vyžaduje silné sebezapření, zvlášť když se ráno nechce vstávat a přes den přímo žhne slunce. Tím větší je pak radost z dosažení cíle, byť je třeba se k němu prodrat přes velké davy poutníků.

Ukázka z knihy

Vstali jsme brzy, což mělo za následek, že jsme stihli zmizet dřív, než k nám přijel správce golfového hřiště na své čtyřkolce. Spatřili jsme jej, jak si to k nám šine, v momentě, když jsme se už zvedali k odchodu. Rychle jsme přelezli elektrický ohradník ohraničující golfový trávník od okolní divočiny a utekli jsme z jeho dosahu.
Šli jsme svižně, protože nás hnal hlad, a trocha kuskusu, který Barča připravila ve studené vodě, nás moc nezasytil. Brzy jsme dorazili do vytouženého města Llanes. Byli jsme tu moc brzy, tedy o den později, než byl náš plán, ale v tuto brzkou hodinu nám nikdo nechtěl dát poutnické menu. Vešli jsme do jednoho krámku a koupili dvě veky a jedno celé grilované kuře.
Následně jsme vyrazili na pláž, sedli si tam a všechno spokojeně spořádali. Pak jsme se vyrochnili v moři a smyli ze sebe prach cest. Voda tu byla šíleně studená! I přesto tu bylo celkem dost lidí. Osprchovali jsme se a vyrazili na další cestu.
Vzhledem k tomu, že jsme poutníci lajdáci, cesta nám nešla zrovna podle původního plánu. Vyfotili jsme se se selátky ve výběhu a zkusili další pláž. Zde jsme se již nekoupali a jen dojedli zbytky kuřete a pokoušeli se nakrmit starého koně. Nejspíš z nás brzy pošel, protože jsme ho zdeptali tak, že nedokázal ani otevřít tlamu a sežrat nabízený Rumex acetosa.
Začalo se stmívat a my měli jen jedno sello, tedy poutnické razítko potřebné k tomu, abychom byli bráni za poutníky. Každý den jsme potřebovali razítka dvě, nebo jsme si to aspoň mysleli. Našli jsme nějakou volně rostoucí rostlinu z rodu Aloe. Utrhali jsme jí pár listů a namazali si jimi rozbolavělé nohy.
Pokračovali jsme dál, dokud se před námi neukázala ubytovna pro poutníky. Byla ale uzavřená. Chvíli jsme před ní stáli a zkoumali, jak se dostat dovnitř. Nakonec nás ale nic nenapadlo, a tak jsme šli o vesnici dál. Bylo to pět kilometrů. Takhle rychle jsem Barču ještě jít neviděl. Dorazili jsme na ubytovnu za pár minut deset. Takže jsme to stihli před zavřením!
Ubytovali jsme se a došli si dát do pokoje věci. Pak jsme sešli ze spacích prostor v patře dolů do restaurace a chtěli si objednat pivo. Barča byla tak unavená, že spustila na servírku česky, což jsem musel zachraňovat já. Objednal jsem anglicky dvě piva. Můj guru na jazyky byl pokořen svým žákem!

Informace o knize

Autor: Jakub Neumann
Počet stran: 145
Vazba: měkká lepená, B6
ISBN: 978-80-7550-154-7
Rok vydání: 2023