Láska, bolest, víra

Ivana Líbalová

Cena knihy je 297 Kč, poštovné a balné po ČR je již v ceně.

O knize

Do několika desítek stran se vešel životní příběh mladé ženy, která se musela rvát se životem a na své cestě za kýženou láskou odolávat různým nepřízním osudu v podobě nezájmu své matky, ztráty svých nejbližších a zážitku manželství bez lásky. Až další těžká životní zkouška paradoxně naznačuje změnu k lepšímu. Ale je definitivní? Spontánní výpověď strhne každého čtenáře svou autenticitou, nevyumělkovaností a upřímností v líčení všeho, co ve svých vztazích s okolím člověk může prožít.

Ukázka z knihy

Po dobu svého těhotenství jsem domů moc nejezdila, ale za taťkou do práce ano. Zdál se mi nějaký nemocný, měl po obličeji hnisavé boláky, tak jsem mu říkala, že musí k lékaři. Odbyl mě tím, že to bude dobrý, a nikam nešel, a je fakt, že na chvíli se i ztratily. Byla jsem asi v sedmém měsíci, když byla v Přísece pouť, na kterou jsem ho zvala. Přijel sám a já měla velkou radost. Šli jsme se projít a povídali si jako dřív, o miminku a o všem možném, jen o manželovi ne. Vím, že to taťka cítil, ale nic neříkal. Večer odjel domů a my pak šli na pouťovou zábavu. Moc se mi nechtělo, ale pak jsem si říkala, že dlouho nikam nepůjdu. Byla půlnoc, seděla jsem u stolu sama a byla jsem docela unavená. Většinou, když jsme někam šli, tak mě Zdenáč nechal samotnou a šel pít s klukama. Vadilo mi to a říkala jsem mu to, ale byl tak namyšlený, že mi řekl, že si bude dělat, co chce. Neuměl se vůbec chovat. Šla jsme za ním mu říct, že jsem unavená a jdu spát a ať klidně zůstane. Řekl: Počkej na mě, jdu taky. Tak jsem chvíli stála u baru, než si dopije pivo, pak teda zaplatil a šli jsme. Měli jsme to domů kousek, jen přes ulici. Jen jsme vyšli, tak mi povídá, že tam ještě chtěl být, že zas něco vymýšlím. Nic jsem na to neříkala, šla jsem před ním, otevřela branku a šla domů. On najednou: Chci ještě čůrat, počkej na mě a já ti pak otevřu ty velký dveře. Otevíraly se zevnitř, tak jsem si musela stoupnout na kýbl, abych se tam dostala. Nebudu na tebe čekat, otevři mi je teď, taky potřebuji na záchod. Ne, počkáš ty. Tak jsem si otevřela sama. Když jsme vylezla ze záchodu, tak mě chytl za ruku a začal na mě řvát, co si o sobě myslím, že když řekl, že počkám, tak počkám, a pořád se mnou cloumal, až jsem upadla na zem. Pak mě zvedl a zatáhl mě do pokoje a tam do mě strčil tak, až jsem upadla na kolíbku pro miminko. Byla jsem v takovým šoku, že jsem do něj strčila a chtěla z pokoje odejít, ale došla jsem jen ke schodům, kde mě zase chytl a bouchl dveřma, až rozbil sklo. O to jsem se pořezala na ruce. Tyhle rány vzbudily švagrovou, která měla pokoj hned vedle, což ho uklidnilo, a já utekla do koupelny. Celá jsem se klepala strachy a přemýšlela, kam mám jít spát. První, co mě napadlo, byl pokojíček na půdě. Nikdo tam nechodil a nikdo o mně ani nebude vědět.

Informace o knize

Autor: Ivana Líbalová
Počet stran: 92
Vazba: měkká lepená, A5
ISBN: 978-80-7550-039-7
Rok vydání: 2017