Doba plastová

Ondřej Kebrle

Cena knihy je 297 Kč, poštovné a balné po ČR je již v ceně.

O knize

V knize se prolíná „malá“ historie zavádění výroby plastů u nás od přelomu 60. a 70. let 20. století s „velkou“ historií normalizační doby. Autor sugestivně líčí trnitou cestu spolupráce s kapitalistickou cizinou, přičemž každý krok bedlivě sledovala StB. Čtenáři se dozvědí mnoho zajímavého nejen o výrobě a prodeji plastů, ale i o tom, jak probíhaly veletrhy a školení v tehdy běžně nedostupném zahraničí, jaké kafkovské situace zažívali a jaká protivenství museli doma překonávat pracovníci v daném oboru. Osobní angažova-nost strhla autora natolik, že vytvořil typ knihy dobře čitelné i pro neodborníky v dané oblasti. Knihu tvoří chronologicky, ve 3. osobě vyprávěné autentické svědectví O. Kebrleho o zavádění výroby plastů v Brně, do níž se prolíná v 1. osobě vyprávěná historie života autora a jeho přátel.

Ukázka z knihy

"Jak bylo v Londýně a co Angličanky? Jsou opravdu tak škaredé, jak někteří říkají?“ usmíval se po poradě Mikin. Přišel na malý pokec za Ondrou a dělal, jako by neznal průběh služební cesty do Londýna na velkou plastikářskou výstavu. Předtím už ale určitě hovořil s oběma dalšími účastníky, vedoucím odboru dokumentaristiky nebo jinak také předsedou partaje v ústavu v jedné osobě a vedoucím odboru pro rozvoj, který byl zároveň kádrovou rezervou na místo ředitele. Oba byli vtaženi do projektu služební cesty hlavně proto, aby politicky podpořili pokračující spolupráci koncernu s GE. Mikin tuto cestu zorganizoval s Bonem a se souhlasem ředitelství koncernu. On byl stále tím nejdůležitějším hráčem v pozadí, který v dané situaci tahal za nitky a roztáčel soukolí… a partaj to vzala na vědomí a také to tolerovala. Předseda partaje, původním povoláním filolog ruštinář, byl zároveň vedoucím střediska informatiky a dokumentaristiky, které vypracovávalo odborné literární rešerše a překlady z cizích jazyků a zároveň se staralo o rozsáhlou odbornou knihovnu ústavu. Byl to vzhledem i chováním přátelský kluk, který tuhl pouze v situacích bezmezného vyznávání víry v myšlenky komunismu a internacionalismu. Se soudruhy ze SSSR, zvláště na veletržních stáncích, dokázal pít vodku ze sklenic od hořčice až do němoty – tedy odnesení v poloze vleže. V krizovém období v roce 1968, po vpádu cizích vojsk, z titulu své funkce však neváhal a všem zaměstnancům ústavu byly rozdány jejich kádrové materiály tak, jak byly během jejich života nashromážděny v kádrovém oddělení. Byl to hrdinský čin své doby a bylo zvláštní, že mu to nikdo v období normalizace nevyčítal, nebo – alespoň se o tom nevědělo. Také sepsal několik letáků proti okupaci v ruštině; byl přece vystudováním filolog ruštinář a považoval to v té době za svoji povinnost. Jakoby kamarádsky u popíjení vodky řekl – ať neblbnou. V Ondrových očích to byl ve své době pokrokový člověk s mírou pro reálné možnosti v dané době.

Informace o knize

Autor: Ondřej Kebrle
Počet stran: 189
Vazba: měkká lepená
ISBN: 978-80-87590-91-1
Rok vydání: 2015