Informace o autorovi

Karla Hanušová

Narozená v Brně, vyrůstala a většinu života žila v Jundrově u Brna, kde taky vychodila místní základní školu. Ke studiu na umělecké průmyslovce nebyla přijata (v posudku na rodinu, vypracovaném uličním výborem, byla její babička, která měla před 2. sv. válkou obchůdek se smíšeným zbožím, označena za vykořisťovatelku), a tak musela nastoupit do učebního poměru v jedné z brněnských továren. Po vyučení studia na střední večerní škole pro pracující, zakončené maturitou. V dubnu 1966 nástup do pracovního poměru v brněnském studiu Československé Televize. Nejprve v oddělení dekorací, potom oddělení rekvizit, a nakonec oddělení maskérny. Během práce v televizním studiu návrat k výtvarné činnosti. Malování a vytváření malých objektů z moduritu a dřeva. Blízký vztah k lidovým tradicím, pohádkám, pověstím a legendám, prodchnutým světem snů a fantazie, ale i atmosférou starých zlatých časů. První obrázky jsou malované v naivním stylu, blízkém dětskému vnímání světa. Vzpomínky z dětství hrají stále velkou roli v její výtvarné činnosti, i když zde nalezneme i svět dospělých. V prosinci 1980 první samostatná výstava v malé výstavní síni Československého Spisovatele v České ulici v Brně. V prosinci 1985 přestěhování do Prahy, zde práce v propagačním oddělení obchodního domu Kotva. Příležitostná prace ilustrátorky dětských časopisů, pro vydavatelství Mladá Fronta. V září 1988 emigrace do Holandska. Zde v malování pokračovala, a zde se také dále vyvíjel a tříbil její malířský styl. Vedle olejomalby začala malovat tak zv. smíšenou technikou, při níž kombinuje tužku (někdy i černou propisku) s vodovkami, pastelkami, akrylovými barvami a temperou. Do jejích obrázků pronikají holandské prvky, jako je např. holandská architektura nebo různé detaily z grafických prací Escherových (části architektury a různé objekty jež mohou být nakresleny, ale nemohou existovat v našem třídimenzionálním světě), které si však vždy zpracovává po svém. Dala se také do vytváření soch a různých objektů ze dřeva, šedého kartounu (domky) i jiných materiálů. Svoje malé snové světy stvořené z předmětů darovaných, koupených (většinou na bleších trzích, kerých je v Holandsku víc než dost) nebo i těch posbíraných na ulici nebo při procházce po podzimní pláži, uzavírá do (většinou) dřevěných krabic. V tom našla svoji spřízněnost s americkým tvůrcem, také autodidaktem a 'dospělákem' s dětskou duší, Josephem Cornellem, o jehož existenci se dozvěděla z televizního pořadu holanské televize. Další z tvůrců, kteří jsou jí svým vnitřním světem a svojí tvorbou blízcí jsou Jan Švankmajer, Karel Zeman, holanďani Pieter Breugel st., Hieronymus Bosch, či Anton Pick. Zajímá se o architekturu a interiery, blízký jej jí film a jeho výtvarné možnosti, a pokud se může někde zdokonalit v jakýchkoliv 'ručních pracích', tak toho jistě využiuje. V Holandsku několik (převážně) samostatných výstav v menších galeriích, které tam najdete v každém městě i městečku, např. v Galerii Vorstenburch v Zaandamu (městečko blízko Amsterdamu, kde se car Petr Veliký učil v 17. století stavět lodě) či v krásném barokním kostelíku v Marken Binnen. Tři z jejích zimních obrázků (připomínající holanďanům svojí atmosférou obrázky Antona Picka - nejznámější holandský ilustrátor srovnatelný, co se oblíbenosti týče, s českým ilustrátorem Josefem Ladou) byly použity jako podklad nejen pro vánoční pohlednice, ale i aršíky vánočních poštovních známek pro rok 1992. V roce 1996 si koupila videokameru, v obývacím pokoji zřídila ministudio a začala natáčet krátké trikové filmy. Reportáže o jejích filmech a osobitém způsobu filmování a zpracování filmů se několikrát objevily v holanském časopise pro videoamatéry 'Video thuis en uit', a první program Holandské veřejnoprávní televize ji zařadil do jednoho ze svých pořadů nazvaných 'Paradijsvogels' (Ptáci z ráje), jež pojednává o nevšedních lidech s nevšedními zájmy. V říjnu 2005 se vrátila nastálo zpět do České Republiky. Co bude dál? To ukáže čas.

Vydané knihy

• Hajundija

Odkazy na recenze

Odkazy autora