Létající Princ - Oldřich Ferdinand Kinský známý i neznámý

Kamila Pecherová

Cena knihy je 380 Kč, poštovné a balné po ČR je již v ceně.

O knize

Tato předkládaná publikace se zabývá životem Oldřicha Ferdinanda, 10. knížete Kinského (1893–1938), který je dodnes považován za jednoho z aktérů, již se v tragickém roce 1938 zasloužili o rozbití Československa. Ačkoli od těchto neblahých událostí uplynulo více než osmdesát let, marně bychom hledali v české historiografii jeho obšírnější biografii, přestože se jeho životní příběh stal středem zájmu veřejnosti během zpolitizované restituční kauzy jeho syna Františka Oldřicha Kinského (1936–2009).
V průběhu mediální kampaně, která byla proti rodině Kinských rozpoutána, archivářka Hana Slavíčková publikovala životopisný článek, v němž se soustředila na Oldřichovu prohenleinovskou politickou aktivitu v severních Čechách. Autorka čerpala použité informace především z archivní sbírky Velkostatek Česká Kamenice (SOA Litoměřice). Oldřich Kinský je v této práci představen jako nepřátelský sudetoněmecký šlechtic. O několik let později psycholog Ivo Šimák vydal fotografickou knihu založenou na archivní sbírce Rodinný archiv Kinský (SOA Zámrsk), ve které naopak jako vůbec první upozornil na Oldřichovo mnohaleté mecenášství ve východočeském Heřmanově Městci a okolí.
Tyto zcela protikladné pohledy se staly pro autorku výzvou ke zpracování ucelenějšího portrétu, podrobně zaměřeného na politicky převratnou dobu během Oldřichova života, jenž doposud nebyl analyzován s dostatečným ohledem na celkový dobový kontext, který zdaleka přesahoval rámec Československa a měl tedy přímo evropské rozměry. Soustředila se na dohledání nepublikovaných pramenů, zejména pak ve Velké Británii, jelikož anglický vliv sehrál v novodobé historii knížecí větve Kinských bezesporu klíčovou roli s výslednými pozitivními, ale i s nepředpokládanými negativními důsledky.

Ukázka z knihy

Oldřich Kinský bezesporu zanechal po sobě tu nejhlubší stopu coby odvážný aviatik a houževnatý propagátor civilního letectví. Meziválečná doba je dnes všeobecně považována za zlatou éru aviatiky, během které se piloti stávali středem zájmu na celém světě. Této pozornosti široké veřejnosti neušel ani Oldřich Kinský, kterého například ve Velké Británii přezdívali Létající princ. Oldřichových rozsáhlých aktivit si povšiml také americký i australský tisk, protože nejenom technologický vývoj civilního letectví, ale i individuální výkony pilotů z různých zemí měly v politicky nestabilní době přirozeně i vojenské implikace.

V dnešní době je již poměrně málo známou skutečností, že se Oldřich začal angažovat v civilním letectví nejprve v poválečném Československu, kde byl členem Svazu československých pilotů. V únoru 1921 se stal jedním ze společníků a dozorčím rady letecké společnosti Falco, která začala na území republiky provozovat osobní i materiální dopravu. V čele celého podniku s kmenovým kapitálem 900 000 korun byl známý letecký nadšenec JUDr. Zdeněk Lhota a v radě mimo jiné působili i automobilový závodník Čeněk Junek a legační rada Jan Masaryk, ale také Arnošt Schwarzenberg a poslanec Jaroslav Rychtera. Noviny Venkov o letecké společnosti Falco v roce 1921 s nadšením napsaly: „… vzhledem k nesmírné důležitosti aviatiky pro náš stát a jejímu významu hospodářskému a mezinárodnímu, vítáme založení tohoto prvního ryze českého podniku leteckého.“

Společnost Falco během roku 1921 provedla bez nejmenší nehody přes dva tisíce letů a její letadla navštívila téměř všechna větší města Čech: „… společnost tato ihned v prvé době své činnosti zažádala o koncesi pro periodickou poštovní i osobní leteckou dopravu na tratích Praha – Bratislava – Košice, Praha – Vídeň, a Praha – Drážďany – Berlín, zajistivši si kapitálovou účast předních českých bank. Když však o věc se jevil širší zájem, a jmenovitě Banka čsl. legií se rozhodla zúčastniti se podniku polovinou kapitálu, objevilo se výhodnějším utvoření nové sesterské společnosti, a tak vznikla Československá letecká akciová společnost.“ Oldřich ve 30. letech působil také ve funkci místopředsedy správní rady Mezinárodní letecké federace se sídlem v Paříži. Každoročně se účastnil kongresu federace, jenž byl na podzim 1934 poprvé v historii uspořádán v USA, kdy byli následně delegáti pozváni americkým prezidentem Franklinem D. Rooseveltem do Bílého domu; ale z recepce nakonec sešlo kvůli atentátu na jugoslávského krále Alexandra, při kterém byl zavražděn i francouzský ministr zahraničí Louise Barthou. Navzdory tomu byl Oldřich díky štědré pohostinnosti amerických organizátorů schopen se obšírně seznámit v relativně krátké době s tamějším leteckým průmyslem. Během své návštěvy urazil přes 11 000 km a navštívil celkem dvacet jedna různých letišť, devět leteckých závodů, dvě hlavní továrny na výrobu leteckých motorů i vrtulí s variabilním stoupáním, ale také známé vědecké laboratoře v Langley (dnešní NASA Research Center). V Bridgeportu se setkal s rusko-americkým průkopníkem Igorem Sikorskim, konstruktérem prvního vrtulníku. Oldřicha prudký rozvoj amerického letectví naprosto zaskočil, jelikož USA ještě v roce 1930 neměly nad evropskými zeměmi žádný obzvláštní náskok. Oldřich proto po svém návratu domů v Technickém muzeu ve Vídni uspořádal odbornou přednášku, ve které důrazně apeloval na rakouskou vládu i diplomaty z evropských zemí, aby z ekonomických a obzvláště pak vojenských důvodů začali finančně podporovat rozvoj aviatiky. Walford Selby, britský vyslanec v Rakousku, považoval za důležité informovat o této překvapivé skutečnosti i svou vládu v Londýně.

Informace o knize

Autor: Kamila Pecherová
Počet stran: 189
Vazba: B5, pevná šitá V8
ISBN: 978-80-7550-134-9
Rok vydání: 2022