Kuřim za války

 Sikorová, Laurincová

Cena knihy je 396 Kč, poštovné a balné po ČR je již v ceně.

O knize

Kniha mapuje dění v Kuřimi a okolí v období druhé světové války.

I v těchto strašlivých časech žili lidé své obyčejné životy. Pracovali, rodili se, chodili do školy… Tato kniha dává nahlédnout v dokumentech a vzpomínkách pamětníků i na tuto stránku války.

Pro Kuřim měla druhá světová válka zásadní význam. Do té doby malá, spíše zemědělská obec se řízením osudu stala místem, kde vznikl pobočný závod Zbrojovky Brno. Tím byl položen základ proměny Kuřimi v průmyslové město, které nabídlo práci a nové domovy tisícům lidí z celého Československa a také ze zahraničí. I toto je součástí naší historie, kterou si zde můžeme ve faktech a fotografiích připomenout.

V knize byly využity zejména materiály ze Státního okresního archivu Brno-venkov v Rajhradě, Moravského zemského archivu v Brně, Vojenského ústředního archivu v Praze, Národního památkového ústavu v Praze, Archivu města Brna a dále od mnoha soukromých osob. Texty jsou řazeny do kapitol přehledně a čtenářům se tak přiblíží válečné události a osudy lidí z Kuřimi.

Ukázka z knihy

K výstavbě kuřimského závodu se přikročilo na podzim v 1941 podle zmiňovaného projektu z roku 1938.
Ten počítal s vlečkou, která se měla napojit z jihu od nádraží, zatímco silnice vedla od severu s tím, že se plánovalo její propojení na jih k Oslavanům. Prostor měl být rozdělen do čtyř provozních pásem: střední dvě pásma byla plánována pro výrobní haly, pás u vlečky byl vymezen pro skladovací a technická zařízení a pás u silnice pro administrativní budovy a služby. Předpokládané náklady na výstavbu tohoto závodu byly 495 milionů korun a Zbrojovka je měla hradit z vlastních prostředků.

Válečná doba měla za důsledek, že nedostatek stavebního materiálu (železo, ocel, cement) brzdil výstavbu závodu. Během roku však výstavba pokročila a v září 1942 se do hotových výrobních hal začaly stěhovat stroje. Koncem listopadu 1942 bylo již ve třech halách 350 obráběcích strojů v provozu. Čtvrtá hala, kotelna a spínací stanice byly těsně před dokončením. Podnik nesl název Závod V – Kuřim (Waffenwerke V Gurein) a do jeho vedení byl jmenován Ing. Zdeněk Přikryl, jeho zástupcem byl ing. Antonín Lukáš (Přikryl byl ke konci roku 1942 jmenován zástupcem ředitele, přičemž místo ředitele závodu zůstalo neobsazeno až do 5.6.1944, kdy byl ředitelem závodu jmenován Ing. Weikert). Závod měl na počátku 500 zaměstnanců a tento počet v dalších měsících jen narůstal – v květnu 1943 už závod zaměstnával přes 4 000 pracovníků (po příchodu zaměstnanců firmy Klöckner přibylo dalších 12 000).

Stavba byla svěřena firmě Klaudy–Lippert, která vypracovala i projekt. Mnohé práce během stavby kuřimského závodu prováděla firma Funke ze Želešic u Brna. Byly to např. srovnávání terénu pro stavbu celého závodu, vodojem, vlečka, úzkokolejná dráha, montáže a mnohé další.

Postupně, jak bylo dokončeno 6 výrobních hal, byl v těchto objektech instalován vodovod a kanalizace. Práce prováděla pražská firma Mannesmann–Rohrleitungsbau v letech 1942 a 1943 (pro firmu Klöckner ještě dále v roce 1944). Podílela se pak i na opravách vodovodního vedení po náletu v srpnu 1944. Zbrojovka si však se zaplacením za provedenou práci dávala načas – splacení faktur firma Mannesmann urgovala ještě po skončení války.

Informace o knize

Autor: Sikorová, Laurincová
Počet stran: 148
Vazba: pevná šitá, A4
ISBN: 978-80-7550-015-1
Rok vydání: 2017